Zajímavé základy Buddhismu s našimi důležitými doplněními i opravami

Obrázek uživatele DMDU

" Mezi ostatními duchovními a filosofickými systémy zaujímá buddhismus zvláštní místo postojem k duši. Nepatří k

  • eternalistickým systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („Nope“), která po smrti přetrvává, ani k
  • nihilistickým systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („“), která se smrtí zaniká.

Místo toho tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ (anátman), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti. " - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

Doplňujeme - respektive i opravujeme, že buddhismus jak doufáme Učí o existenci pravého Já - átmá (átman - atman) stejně jako my všichni. My všichni Učíme systémem spíše eternalistickým (viz výše), čili to, že duše se vtěluje (ještě před narozením, proto potrat považujeme za vraždu stejně jako křesťané!) a po smrti těla duše dále přetrvává. Ovšem Učíme, že duše není pravé Já (více viz níže), ačkoli obsahuje falešné já - ego a i pravé Já (více viz níže). Duše se skládá z "vnitřku" (více viz níže) a "obalu" jímž je povaha (psychika), neboli AURA (což je vyzařování povahy - psychiky, přičemž celá duše je totéž co ASTRÁLNÍ TĚLO včetně čaker - energetických až řídících center týkajících se i hmotného, fyzického těla). Vnitřek duše obsahuje: 

  1. Pravé Já - Vědomí s velkým V (čili i DUCHovní) - superego, to je skutečné (pravé) Vědomí s velkým V skutečné, pravé Vědomí - Paramátmá, Paramátman - Paramatman, což je v Podstatě totéž co Nejvyšší Vědomí, neboli Bůh - Para Brahman. Souhrnně to nazýváme Duch (to by mělo dost upozorňovat na totožnost s Duchem Svatým, čili s Bohem). Skutečné (pravé) Vědomí je tedy totožné s Nejvyšším Vědomím, tedy v Podstatě s "celým" Bohem (a tedy s Absolutnem - s absolutně všemi a vším)!:) Ovšem prožívání oné totožnosti (skutečné - plnohodnotné seberealizaci, respektive Realizaci vlastní Božské Podstaty) za obvyklých okolností brání zvláště falešné já - ego (vědomí s malým v - více viz níže). My všichni tedy Učíme Učení, které usmiřuje až spojuje Učení o dvojnosti - dvaita a Učení o nedvojnosti - advaita!:) Pravé Já obsahuje svědomí - podle Učení našeho Mistra jde o "hlas Boží". Podotýkáme, že stejně jako křesťané Učíme trojjedinost Boha, Ducha Svatého a Syna (Ježíše Krista). Více o svědomí viz naše stránka na téma politická pravda a doplnění o Dobru - http://dmdu.netprostor.cz/politicka-pravda-zlo-dobro. Učíme, že skutečné (pravé) Vědomí se stará o skutečné (pravé) sebeVědomí s velkým V (čili i duchovní význam) - o klasickém (až falešném) sebevědomí viz níže.
    1. Inteligence se všemi jejími druhy, přičemž je zajímavé, že se dělí například na emoční inteligenci (což souvisí s citem - srdcem) a na intelektuální inteligenci (což souvisí s rozumem - intelektem). Také je společenská - sociální inteligence (ta souvisí s citem - srdcem a tomu "blízkou" intuicí i s rozumem - intelektem). Je značně zajímavé, že tímto zařazením tedy Učíme, že inteligence je vlastností (respektive funkcí) patřící přímo pod pravé Já - Vědomí. Inteligence tedy pokračuje (funguje) i po překonání (otevření respektive Otevření s velkým O jelikož jde i o duchovní význam toho slova) ega. Bohužel Inteligence u obyčejných osob většinou velmi (nepěkně) podléhá egu...
    2. Mysl (včetně všech procesů přemýšlení). Je značně zajímavé, že tímto zařazením tedy Učíme, že mysl patří přímo pod pravé Já - Vědomí. Mysl (a tedy i myšlení) může pokračovat (fungovat) i po překonání (otevření respektive Otevření s velkým O jelikož jde i o duchovní význam toho slova) ega. Bohužel mysl a tedy i myšlení u obyčejných osob většinou velmi (nepěkně) podléhá egu.
      1. Rozum (intelekt).
      2. Cit (srdce).
      3. Intuice ("psychický čich" jak Učí náš Mistr).
      4. Schopnost soustředění.
      5. Představivost (fantazie) - silně souvisí až vychází z Inspirace jejímž Zdrojem je Vědomí - pravé Já (viz výše), protože říkáme "DOSTAL JSEM nápad" - a tímto Vám vyjasňujeme ODKUD respektive OD KOHO dostáváte ty správné a natož nejlepší nápady (ostatní vychází z mysli, respektive z ostatních jejích částí napsaných v této sekci, a to podle druhu příslušného nápadu).
      6. Paměť včetně všech vzpomínek - zkušeností, přičemž paměť se dělí na rozumovou a citovou (viz výše).
  2. Falešné já - ego, fungující jakožto obyčejné vědomí (včetně fungování obyčejného sebevědomí) které Bohužel "obaluje" celou mysl (jak by mělo být parné z výše použitého zanoření), ba dokonce Bohužel "obaluje" i pravé Já, což je důvodem nevědomosti až Zaslepenosti obyčejných osob. Ego je tedy obal osobnosti (takže to nelze oddělit). Ego je právě tím falešným já, které odděluje člověka od Absolutna. Zcela zbavit se ega tedy (krom Nirvány) nelze, avšak lze jej Přijmout a hlavně OTEVŘÍT - od Osvícení po úplné Osvobození. Ego se někdy označuje jako "vnitřní šelma" aby se sdělila míra jeho nebezpečnosti při nezkrocení. To je však Bohužel nepřesné (nepravda), protože pravda je, že vnitřní šelma (respektive tři vnitřní zvířata!) je označení, které by mělo být používáno pro níže vysvětlené zvířecí vlastnosti (podvědomí). Ego také silně souvisí s egoismem - sobectvím a tedy i s narcismem. Na druhou stranu ego se stará o sebevědomí. My ovšem rozlišujeme ještě sebeVědomí s velým V, které patří k výše vysvětlenému Vědomí s velkým V.
  3. Podvědomí - id, které obsahuje mimo jiné podvědomé vlastnosti, jejichž shluky (na sebe navazujících vlastností) se nazývají "zvířecí kvality" (respektive hezky česky "zvířecí vlastnosti") a jsou totéž co TOTEMová zvířata. Ty obsahují i instinkty a podmíněné reflexy (jako u zvířat od nichž se zas tak moc obyčejné osoby neliší). Jsou vždy právě tři různá Totemová zvířata (Totemy) z nichž jeden je hlavní a zbylé dva jsou vedlejší (a více vedlejší). Příklad viz stránka o našem Mistrovi. Podvědomé vlastnosti nás velmi (a Bohužel u obyčejných osob skrytě) ovlivňují! Zvláště nás ovlivňují právě výše vysvětlené shluky - zvířecí vlastnosti symbolizované konkrétními zvířaty podle symbolických významů (podobností s jejich jednáním i vzhledem).
  4. Povaha (charakter) - ta tvoří"obal" pravého Já (Ducha), který se za obvyklých okolností skrývá hluboko pod falešným já (falešné já obaluje pravé Já) a dotváří tak celou duši (astrální tělo). Povaha obsahuje vlastnosti z podvědomí, vědomí i nadvědomí. Neboli "zvířecí kvality" (respektive hezky česky "zvířecí vlastnosti"), "lidské kvality" (respektive hezky česky "lidské vlastnosti") a "Božské kvality" (respektive hezky česky "Božské vlastnosti" - "duchovní vlastnosti"). Použité pojmy jsou vysvětleny výše. Příklad viz stránka o našem Mistrovi. Patřičně Pracovat na povaze je také velmi důležité, protože povaha vytváří osud příslušné osoby (viz obrázek, respektive text v obrázku vpravo)!
  5. Protože naše Učení je relativně složité (protože používá až sJEDNOcuje i až původně protichůdná Učení), tak je možné, že jsem opomenula zde zapsat co sem ještě patří. Pokud o něčem takovém VÍTE (či máte alespoň silný poCIT, že sem ještě něco patří), tak nám napište!:) - duchovní Učitelka Ariya Jotla - webmasterka tohoto webu

Doporučujeme prostudovat si i naši stránku o pěti úrovních myšlení včetně velkého vlivu slov a postupů pro odstraňování nežádoucích myšlenek - http://DMDU.netprostor.cz/pet-urovni-mysleni.

Doplňujeme silně související Učení o pěti skupinách jevů, z nichž se podle buddhismu skládá individuální existence:

" Skandhy (sanskrt: paňča-skandha, páli: paňča-khandha; doslova: „pět svazků“ nebo „pět hromad“) označují pět skupin jevů, z nichž se podle buddhismu skládá individuální existence. Jinými slovy, naše bytost je tvořena pěti složkami, s nimiž se máme sklon identifikovat, tedy které mylně považujeme za své „já“ nebo za svou „věčnou duši“. Tyto složky jsou:

  1. rúpa (tělesnost, doslova „forma“):
    tělo, včetně pěti smyslových orgánů a objektů smyslů.
  2. vedaná (cítění):
    příjemné, nepříjemné a neutrální tělesné i mentální pocity (nikoli emoce).
  3. saňdžňá v san. neboli saňňá v páli (vnímání nebo poznávání):
    mentální aktivita, která rozpoznává (identifikuje) smyslové objekty na základě jejich charakteristických znaků (modrosti, žlutosti, apod.). Funguje také jako paměť. Je obvykle podmíněna minulou karmou, a proto neposkytuje přesný obraz skutečnosti.
  4. sanskáry v s. neboli sankháry v p. (mentální formace):
    různorodá skupina 50 mentálních fenoménů, určujících aktivní odpověď mysli na vnímané objekty. Některé jsou karmicky neutrální, jiné (a ty jsou proto obzvlášť důležité) jsou zdrojem prospěšné nebo neprospěšné karmy.
  5. vidžňána v s. neboli viňňána v p. (vědomí):
    zrakové, sluchové, tělesné, čichové, chuťové a mentální vědomí. " Zmíněné vědomí výše uvádíme jakožto falešné já - ego. Více viz naše stránka s Lekcí na téma "Ego a pýcha (zvláště duchovní)": http://DMDU.netprostor.cz/ego-duchovni-pycha. 

Doplňujeme související naši stránku s Lekcí na téma "Rozvoj mysli - rozum a cit i intuice" - http://DMDU.netprostor.cz/rozum-cit (viz výše vypsané CÍTění).

" Učení Buddhy bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z utrpení z nekonečného koloběhu zrození a smrti. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která osvobozuje od narození a smrti nebo umožňuje lepší zrození či uvědomělý, blažený život. Vždy šlo o vysvobození z nevědomého egoismu: Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí Osvobození. "  - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

" Nejkratší formulka Buddhovy filosofie je o třech charakteristikách všeho existujícího; z ní lze vyjít při nárysu jeho obrazu světa a člověka:

  1. Všechny jevy jsou pomíjivé,
  2. Všechny jevy přinášejí utrpení,
  3. Veškeré bytí je iluzorní jako sen.

Buddha radil těm, kdo hledají, aby nepřijímali nic jen na základě slepé víry či autority druhého, nýbrž aby sami hledali a usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti. " - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

" Jelikož všechny jevy jsou iluzorní stejně jako sen, jsou také pomíjivé jako sen. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého koloběhu iluzorní existence, který je v podstatě strastiplný, jelikož stejně budeme muset jednoho dne vše opustit. Ukončení koloběhu neustálého znovuzrozování se nazývá nirvána. Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu křesťanského chápání tohoto slova, ale pouze stav, kdy člověk realizoval poznání neskutečnosti svého iluzorního "já" a tak se zbavil utrpení, které s sebou přinášelo nekonečné putování dualismem samsáry (= "já jsem"). Nirvána je tedy konečným cílem všech buddhistů, přesto Buddha neučil všechny své stoupence, jak dosáhnout okamžitého vysvobození, jelikož každý není na tuto cestu připraven. Vyjadřoval se proto k mnoha aspektům tehdejšího života. V buddhistických textech můžeme najít návody, jak dosáhnout štěstí v tomto životě, co dělat pro lepší budoucí zrození, jak se správně chovat k manželce či manželovi a udržet si tak šťastný partnerský život v tomto i budoucím životě, jak si zachovat dobré přátele, jak si udržet bohatství atd... " - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

" Cestu vedoucí k Osvobození Buddha formuloval v tzv. ušlechtilé osmidílné stezce, která zahrnuje tyto způsoby chování: pravé pochopení, pravé myšlení, pravou řeč, pravé jednání, pravé  život, pravé  úsilí, pravou bdělou pozornost a pravé soustředění. Podle theravádových škol vede osmidílná stezka dle ke vstoupení do proudu, k jedinému návratu, k nenávratu nebo ke stavu vysvobozeného arahata. Ten, kdo vstoupil do proudu, se nachází na jisté cestě k vysvobození a je v bezpečí před zrozením ve světech pod lidskou úrovní existence, tedy ve světech intenzivního utrpení. Po omezeném počtu znovuzrození bude dokonale osvobozen od žádosti, nenávisti a zaslepení. Ten, kdo se vrátí již jen jednou, k tomu potřebuje ještě jeden, poslední pozemský život. Ten, kdo se již nevrátí, se po smrti dostane do světů zvaných "čistá území", kde uskuteční nirvánu. Arahat dosáhl tohoto cíle již v tomto životě. Tyto různé stupně pravděpodobně podstatně přispěly k úspěchu Buddhovy nauky. Stát se arahatem vyžadovalo přijmout životní podmínky mnicha (bhikšu), který se jako Buddha vzdal majetku a vztahů. Mnozí stoupenci, kteří byli vázáni majetkem a vztahy, mohli například usilovat o vstoupení do proudu, a být si tak jisti budoucím vysvobozením. I v dalším vývoji buddhismu měly velký úspěch školy nabízející způsob výcviku, který zaručoval možnost duchovního pokroku i laikům, kteří žili rodinným životem.

Ušlechtilá osmidílná stezka, která vede ke konečnému vysvobození, tvoří poslední z tzv. „Čtyř vznešených pravd“, které lze považovat za základ filosofie buddhismu. Čtyři vznešené pravdy jsou:

  1. Existuje utrpení
  2. Existuje příčina utrpení
  3. Utrpení je možné ukončit
  4. Existuje cesta vedoucí k zániku utrpení (neboli Ušlechtilá osmidílná stezka).

Gautama ustanovil pro všechny své stoupence pět základních pravidel, pro mnichy pak další pravidla, která se počtem i zněním v jednotlivých školách liší. Pravidla pro všechny stoupence zahrnují:

  • zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí
  • zdržet se braní věcí, co nejsou dávány (nekrást)
  • zdržet se nesprávného sexuálního chování
  • zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...)
  • zdržet se zneužívání omamných prostředků

Formulace i počet základních pravidel se může v jednotlivých školách lišit, ale v podstatě se vždy jedná o rozvedení nebo přizpůsobení novým podmínkám výše vyjmenovaných základních zásad, proto lze říci, že těchto pět pravidel tvoří jakési základní životní zásady každého buddhisty. " - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

Théraváda, neboli „učení starších“ („nauka starších“), je buddhistickou školou, podle tradice vzniklé po tzv. 1. Buddhovu otočení kola dharmy, která se opírá o Buddhovy rozpravy zachované v jazyce páliThéraváda je jediná z tzv. starších škol, která se zachovala do dnešní doby. Théravádový buddhismus je dnes rozšířen především v oblastech Srí LankyBarmyLaosuThajska a částí Vietnamu a MalajsieMahájána a vadžrajána označují někdy théravádu jako hínajánu, což může být vnímáno problematicky. Termín hínajána byl poprvé použit na buddhistickém koncilu svolaném indickým králem Kaniškou v prvé polovině 2. století. V této době však théravádauž na indickém subkontinentu nepůsobila, takže théravádoví mniši se nemohli koncilu účastnit a být tak označeni za stoupence hínajány. I z hlediska nauky je řazení théravády do hínajány sporné, jelikož théraváda uznává tzv. cestu bódhisattvy a není neobvyklé, že i stoupenci théravády někdy skládají slib bódhisattvy.

Hínajána

Související informace naleznete také ve článku Hinajána.

Hínajána, neboli „malé vozidlo“ („malý vůz“, „malé plavidlo“ nebo „malá stezka“), bylo původně posměšné označení, kterým se začali v mahájánových textech označovat stoupenci tzv. starších škol, kteří měli údajně usilovat pouze o své vlastní osvícení. V současnosti existuje jediná hínajánová škola, théraváda. Podle vadžrajánových textů je hínajána původní sútrické učení Buddhy o 4 vznešených pravdách, založené především na morální kázni – základem je vyhnout se jakémukoliv ublížení jiné bytosti. Dle vadžrajány stoupenci tohoto směru jsou vázáni slibem zabránit jakékoliv negativní akci způsobené ať už tělesně, energií nebo i jen myšlenkou a tím se snaží uvést do praxe učení o Pravdě o utrpení. Hinajána se vnitřně člení na učení Šravaků a učení Pratjéka Buddhů.

Mahájána

Mahájána, doslova „velký vozidlo“ („velký vůz“, „velké plavidlo“ nebo „velká stezka“), je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 2. Buddhovu otočení kola dharmy, podle některých mahájánových škol i po 3. otočením kola dharmy. Dle legendy se jednalo o tak hluboké učení, že nemohlo být pochopeno v Buddhově době, bylo proto uchováno v říši nágů, odkud jej později Nágárdžuna vynesl na zemský povrch. Podle většiny buddhistických badatelů začala mahájána vznikat někdy kolem 1. století našeho letopočtu.

Mahájána zdůrazňuje ideál bódhisattvy, který se sice vyskytoval ve starších školách buddhismu, ale nebyl považován za všeobecně dosažitelný cíl. Osoba, která se rozhodne vydat na cestu bódhisattvy, se vzdává možnosti realizace probuzení podle théravádoveho pojetí a vydává se na dlouhou cestu směřující k realizaci tzv. nejvyššího dokonalého probuzení (sa samjak-sambódhi) - probuzení dokonalého buddhy (sa samjak-sambuddha), které je možné dosáhnout od kompletního rozvoje cesty nahromadění i ve svém nynějším životě. Po dosažení tohoto cíle tak bude moci vyučovat dharmu v různých světech anebo na zemi v době, kdy byla zapomenuta a pomoci tím nespočtu bytostem k probuzení. Na rozdíl od starších škol mahájána začala tvrdit, že takový závazek by měl na sebe vzít každý následovník Buddhy a ne jen několik silně odhodlaných jedinců.

V mahájáně byly rozpracovány jednotlivé stupně pokroku, kterými bódhisattva na své cestě prochází. Bódhisattvům na vyšších stupních začaly být přisuzovány výjimečné schopnosti včetně schopnosti vyučovat dharmu. Dle tradiční představy si bódhisattva na vyšším stupni rozvoje udržuje jakési „éterické“ tělo (sa sambhógakája), jehož prostřednictvím je schopen pomáhat nespočtu bytostí. V mahájaně tak vystupuje obrovské množství bódhisattvů, ke kterým je možno se obracet s nejrůznějšími prosbami.

Součástí mahájány je i zenový buddhismus, ačkoliv se spíše jedná o samostatnou školu, které sice vychází z mahájánových súter, ale má vlastní velice specifický negraduální systém výuky. Mahájánový buddhismus je dnes praktikován především v ČíněJaponskuKoreji a větší části Vietnamu.

Vajra (vardža, tibetsky dordže) se čtyřmi rameny - znak Vadžrajány.Vadžrajána

Související informace naleznete také ve článku Vadžrajána.

Vadžrajána neboli „diamantové vozidlo“ („diamantový vůz“, doslova „nezničitelné vozidlo“), někdy se používá výraz tantrajána – tantrický buddhismus (které se ale vztahuje k ranějším formám vadžrajány), je učení, podle tradice vzniklé po tzv. 3. Buddhovu otočení kola dharmy. Forma buddhismu spojována především s tibetským buddhismem. Používá všech metod předchozích směrů, ale navíc ještě speciálních praxí spojených s realizací skutečné podstaty a recitací manter. Nejvyšší učení vadžrajány je skryto v posvátných textech (buddhistických tantrách). Nezbytným předpokladem je 'abhišeka' - Zasvědcení (transmise) od realizovaného Učitele, který uvede žáka na přímou cestu k probuzení. Vadžrajána se vnitřně člení na vnější tantry (Krija Tantra, Charja Tantra, Joga Tantra) a vnitřní tantry (Mahajoga - viz dále, AnujogaAtijoga). Šrí Bhagaván doporučuje mahájógu jakožto přímější metodu pro snadnou koncentraci mysli a následné vyhlazení vásan a vyhasnutí mysli. Šrí Bhagaván vysvětluje jasně schéma mahájógy ve Vičára Sangraha (Sebezkoumání) následovně: „Vyhasnutí mysli je docilováno nepřetržitou praxí zkoumání. Toto vyhasnutí představuje vrcholný výsledek veškerého úsilí. Ten, kdo se v tomto stavu nachází, se od něj nikdy neodchyluje. Tiché přebývání neboli mouna je tímto stavem. Všechny sádhany  jsou k tomu, aby se mysl soustředila. Myslet, toužit, nenávidět atp. – to jsou modifikace mysli a nemohou být proto přirozeným stavem svrchovaného Já. Přirozeným stavem jedince je jedině neproměnný tichý stav mysli. Aby se stav mentálního ticha upevnil, je třeba splnit dvě podstatné náležitosti – neztrácet úchop Sebe Sama a nedovolit mysli, aby se kontaminovala myšlenkami.“ " - zdrojem byla stránka http://www.rudolfskarnitzl.cz/Texty/2012/mahajoga_1.htm.

Základem vadžrajánového buddhismu je využití všech možných nástrojů na cestě k probuzení. Vadžrajána sama sebe považuje za nejvyšší učení a tvrdí, že její metody vedou nejrychleji k realizaci stavu buddhy. Dle vadžrajánového pojetí se u ostatních výše zmíněných směrů jedná o tzv. pomalejší hromadění příčin (smysluplné jednání, pozitivní činy apod.), zatímco sama se označuje za tzv. cestu plodu. To znamená, že praktikující se identifikují přímo se svou skutečnou podstatou a díky spojením s učitelem (tib. láma) by měli realizovat osvícení tím nejrychlejším možným způsobem. " - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus.

" Čtyři vznešené pravdy (či přesněji Čtyři pravdy Vznešených) jsou první učení, které Buddha předal po dosažení osvícení. Představují samotný základ buddhismu. Ušlechtilé se nazývají proto, že zušlechťují toho, kdo jim porozuměl.

  1. Ušlechtilá pravda o utrpení. První pravda konstatuje to, co můžeme pozorovat všichni. Světský život je neuspokojivý a obsahuje mnoho utrpení. K životu patří stárnutí, nemoci, smrt, zármutek, bolest, nepohodlí, odloučení a další skutečnosti, kvůli kterým je život náročný. Nic netrvá věčně a vše je pomíjivé, takže je těžké najít ve vnějších věcech jistotu a bezpečí. První pravda má být podle Buddhy plně pochopena.
  2. Ušlechtilá pravda o vzniku utrpení. Druhá pravda odhaluje, že utrpení v životě má svoji příčinu. U zdroje utrpení je nahromaděná karma a rušivé emoce – nevědomost, hněv a připoutanost. Připoutanost je spojená s rozkoší a lpěním na věcech, které jsou ze své podstaty vždy pouze dočasné. Druhá pravda má být opuštěna.
  3. Ušlechtilá pravda o konci utrpení. Třetí pravda hovoří, že utrpení nemusí být součástí našeho života. Že je možné utrpení ukončit a to díky zničení připoutanosti a osvobozením se od ulpívání. Třetí pravda má být uskutečněna.
  4. Ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zaniknutí utrpení. Buddhismus nabízí cestu z utrpení. Tuto cestou shrnuje Ušlechtilá osmidílná cesta. Čtvrtá pravda má být rozvíjena.

Ušlechtilá osmidílná stezka zahrnuje následujících osm bodů, z nichž všechny jsou stejně důležité:

  1. správné porozumění (pochopit utrpení, jeho vznik a příčiny)
  2. správné myšlení (myšlení bez žádosti a zlosti)
  3. správnou řeč (vyvarovat se lhaní, pomluv)
  4. správné jednání (vyvarovat se zabíjení a dalšího neetického jednání)
  5. správné živobytí (morální cesta k nabytí živobytí)
  6. správné úsilí (vložit do své stezky dostatek energie)
  7. správnou bdělost (být si vědom svého jednání, pocitů, myšlenek)
  8. správné soustředění (zaměřit svoji pozornost na odvrácení od lpění) " - zdroj byl https://www.buddhaweb.cz/ctyri-vznesene-pravdy. Též viz soubor se zvukovým záznamem na téma soustředění až pravá (plnohodnotná) Pozornost - http://duchovni.mysteria.cz/zvukove-pouceni-vyber/07-bdeni-pozornost-sou....

  1. A co je správné chápání?
    1. Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.
  2. A co je správné myšlení?
    1. Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení.
  3. A co je správná mluva?
    1. Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva.
  4. A co je správné konání?
    1. Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné konání.
  5. A co je správné živobytí?
    1. Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí.
  6. A co je správné snažení?
    1. Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí.
    2. Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
    3. Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje.
    4. Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. To je správné snažení.
  7. A co je správné uvědomění?
    1. Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo;
    2. na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity;
    3. na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl;
    4. na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správně uvědomění.
  8. A co je správné soustředění?
    1. Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vnoru, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí.
    2. Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vnoru, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí.
    3. Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Šťastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vnoru.
    4. Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vnoru, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správně soustředění.

To je ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zaniknutí utrpení… ” - zdroj byl https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cty%C5%99i_u%C5%A1lechtil%C3%A9_pravdy.

 

Doplňujeme související naši stránku na téma "Slovo SPRÁVNÝ" - http://DMDU.netprostor.cz/slovo-spravny.

Buddhovi se proto mnozí lidé snažili slovem zavděčit. Nejenže ho velebili, spěchali za ním s každou horkou novinou. Jeden Buddhu chytil za rukáv a vyhrkl: „Něco jsem zaslechl o Tvém příteli…“

Buddha ho zarazil. „Je to, co mi chceš povědět o mém příteli, dobré?

Muž zaváhal. „Spíše špatné…“

Buddha pokračoval. „Je tedy to, co chceš říct o mém příteli, pravdivé?

Muž znejistěl. „Spíše se to povídá…“

Buddha se ještě jednou zeptal: „A je to, co se mám dozvědět o mém příteli, nutné?

Muž zavrtěl hlavou a Buddha dodal: „Takže to, co chceš říct o jiném člověku, není dobré, pravdivé ani nutné. Proč mi to tedy vlastně chceš říct?" - zdroj byl https://www.firstclass.cz/2018/11/10-myslenek-buddhy-ktere-dokazou-zmeni....

Souhrnně je výše vypsané známé jako "Zlaté pravidlo" - Je to dobré? Je to pravdivé? Je to nápomocné?

 

1. Buddhismus není stará orientální víra, vznikl v roce 1801 v Anglii.

2. Buddhismus nemá nic společného s Buddhovým poznáním (slovem Buddha označuji „historického Buddhu“ – reálně existující osobu narozenou v Nepálu v aristokratické rodině rodu Šakja, s mnišským jménem Gautama Šákjamuni, který zemřel někdy v letech 480 až 400 před Kristem.).

3. Buddhovo poznání není nic, ale absolutně nic ezoterického, a je dokonce součástí vědy založené na důkazech. Nejznámější využití Buddhova poznání v metodologii vědy je Occamova břitva, ve fyzice pak Schrödingerova kočka. Do srozumitelného jazyka logiky přenesl Buddhovo poznání už Číňan Huang Po (v anglickém přepisu Huangbo Xiyun), který zemřel roku 850 našeho letopočtu.

4. Buddhismus není odlišný od evropských náboženství, má blíže ke katolicismu než k Buddhově poznání.

5. Buddha nehlásal žádné učení, proto není přesné říkat Buddhovo učení.

6. Buddha nebyl buddhista. To, nač přišel, nazýval cesta – dharma. To slovo však beznadějně zkompromitovali buddhisté, proto je lepší Buddhovo poznání nazvat japonským slovem zen, které vzniklo z čínského čchan, které vzniklo ze sanskrtského kšana. Kšana znamená časový interval jednoho lusknutí prstu, jde o symbolické vyjádření slova „teď“.

7. Buddhovo poznání nevymyslel Buddha, nepoznal ho jako první a nevzniklo ani v Indii, ani v Nepálu. Filosofie říkající to samé je dříve doložitelná v Číně. Rukopis pochází z období kolem roku 600 před Kristem. Tedy dávno před Buddhovým narozením.

8. Buddhovo poznání není asijské. Je transkulturální (v Eurasii) a bylo objeveno (či lépe nahlédnuto) řadou lidí, kteří nikdy o Buddhovi a jeho poznání od nikoho neslyšeli ani nečetli.

9. Buddhovo poznání neříká, že přijde nějaký Maitréia, Buddha budoucnosti. Naopak je podle toho poznání buddhů mnoho a už teď a také v každé době. Ale je jich v každé generaci zhruba stejně jako těch, kteří v úplnosti pochopili teorii relativity (řádově jednotky osob v jedné generaci celé planety). Slovo buddha označuje člověka, který dosáhl náhledu, jaký měl historický Buddha. V životě jsem potkal tři, z toho jeden byl ženská a měl vlasy obarvené na červeno. Reportáž o ní si přečtete v některém z příštích čísel Reflexu.

10. Buddhovo poznání nestanovuje žádná pravidla, takže neexistuje nějaká „buddhistická etika“ či „návod správného chování“. Zato buddhistických návodů a etik je přesně tolik, kolik existuje buddhistických sekt – ovšem tyto sekty nemají s Buddhovým poznáním nic společného.

11. Buddhovo poznání je s osobou historického Buddhy spojeno nikoliv proto, že by ho vymyslel, ale že toto poznání nahlédl jako korunní princ z královské rodiny. Proto měl náležité technické a finanční prostředky zajistit, aby se to poznání rozkřiklo a na nějaký čas v jeho království docela rozšířilo.

12. K Buddhovu poznání nelze dospět meditací, modlitbou ani žádnými jinými náboženskými úkony a rituály, které praktikují buddhisté.

13. Kláštery učící Buddhovu cestu jsou zcela ojedinělé. Nejsou to však zařízení, kde by někdo někomu vykládal Buddhovo poznání, ale zařízení, které brutálními prostředky (mnohahodinové meditace proti zdi v krajně nepohodlné pozici, hladovění, vstávání ve čtyři ráno, bití a podobně) vedou žáka – osobu s existenciální úzkostí a spirituálními potřebami – k pochopení, že se má zvednout z meditace v pozici lotosu a jít dělat něco smysluplného. A tím ty kláštery učí Buddhovu cestu.

14. Není pravda, že by zdrojový text tibetského buddhismu (nesprávně známý jako „Tibetská kniha mrtvých“) říkal něco o existenci bohů, démonů a podobných nesmyslech, naopak. Dílo výslovně uvádí, že všechny jmenované entity jsou produktem vaší mysli. Tento základní text tibetského buddhismu však prakticky žádný „tibetský buddhista“ nečetl, a ti, kteří ano, ho nepochopili. Proto se k tibetským Buddhům, o kterých základní kniha tibetského buddhismu píše, že mimo vaši mysl neexistují, modlí už asi třináct set let celý Tibet a posledních padesát let také půlka Evropy a Ameriky.

15. Mistři Buddhovy cesty nedodržují celibát a žákyně, které k nim do kláštera přicházejí hledat Pravdu, kosí jak smrt. A je to plně v souladu s Buddhovým poznáním a etikou člověka, který jde Buddhovou cestou.

Až sem mohu vše napsané doložit zdrojovými texty a osobním pozorováním, nevymyslel jsem to. Teprve nyní vstupuji jako autor. Básnické nazvání Buddhovy cesty pochopitelné i pro člověka, který nikdy neslyšel slova buddhismus, jsem vytvořil na základě poměrně častých úvah o tomto problému mezi lety 1982–2007 (možná 2008, nevím přesně). Zní „prostá moudrost srdce“, ale nijak na tom netrvám. " - zdroj byl https://www.reflex.cz/clanek/komentare/87694/jiri-x-dolezal-15-bodu-o-to...

Avšak autor výše vypsaného (citovaného) článku si protiřečí - nenapsal pravdu. 

  1. "5. Buddha nehlásal žádné učení, proto není přesné říkat Buddhovo učení." - tak to není pravda, protože už dost dlouho existuje Učení o pěti skupinách jevů, z nichž se podle buddhismu skládá individuální existence (více viz ten text výše), dále text "Čtyři vznešené pravdy (či přesněji Čtyři pravdy Vznešených) jsou první učení, které Buddha předal po dosažení osvícení (více viz ten text výše), dále fakt že Buddha se sám označoval za učitele a on i jeho žáci šířili jeho Učení - Dhammu, která je založena na tréninku etického jednání, tréninku soustředění a tréninku moudrosti.
  2. "10. Buddhovo poznání nestanovuje žádná pravidla, takže neexistuje nějaká „buddhistická etika“ či „návod správného chování“." - tak to je první nepravda, protože pravda je "Gautama ustanovil pro všechny své stoupence pět základních pravidel, pro mnichy pak další pravidla, která se počtem i zněním v jednotlivých školách liší. Pravidla pro všechny stoupence zahrnují:
    1. zdržet se zabíjení a zraňování živých bytostí
    2. zdržet se braní věcí, co nejsou dávány (nekrást)
    3. zdržet se nesprávného sexuálního chování
    4. zdržet se zraňující a nepravdivé mluvy (nelhat, nepomlouvat, nemluvit zbytečně...)
    5. zdržet se zneužívání omamných prostředků " a dále též fakt, že:
    • " Ušlechtilá osmidílná stezka zahrnuje následujících osm bodů, z nichž všechny jsou stejně důležité: správné porozumění (pochopit utrpení, jeho vznik a příčiny), správné myšlení (myšlení bez žádosti a zlosti), správnou řeč (vyvarovat se lhaní, pomluv), správné jednání (vyvarovat se zabíjení a dalšího neetického jednání), správné živobytí (morální cesta k nabytí živobytí), správné úsilí (vložit do své stezky dostatek energie), správnou bdělost (být si vědom svého jednání, pocitů, myšlenek), správné soustředění (zaměřit svoji pozornost na odvrácení od lpění). "
  3. 15. Mistři Buddhovy cesty nedodržují celibát a žákyně, které k nim do kláštera přicházejí hledat Pravdu, kosí jak smrt. A je to plně v souladu s Buddhovým poznáním a etikou člověka, který jde Buddhovou cestou. " - tak to také není pravda (viz již výše vypsaný text - "3. zdržet se nesprávného sexuálního chování" a text "Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné konání."
  • David Rebl

    V textu JXD je docela dost zavádějících nepřesností. Slyšel autor někdy o theravádových mniších (viz výše vysvětlená theraváda), o Tipitace, o jazyce páli, o Mahási Sayadó, o knize Visuddhimagga, o meditaci všímavosti a vhledu, o čtyřech satipatthánách
    1. Potkat v současné době člověka, který má poznání jako historický Buddha Gotama je nesmysl. Úsměvný nesmysl pro někoho, kdo vyrostl v kultuře (Srí Lanka, Barma, Thajsko), kde je Buddhovo učení stále živé a zároveň nebezpečný nesmysl, pro toho, kdo to o sobě tvrdí.
    2. Buddha se sám označoval za učitele a on i jeho žáci šířili jeho Učení - Dharmu (Dhammu), která je založena na tréninku etického jednání, tréninku soustředění a tréninku moudrosti,
    3. Buddha často doporučoval svým žákům, aby meditovali, dal jim k tomu cca 40 meditačních předmětů,
    4. pro plně ordinované mnichy v Buddhově řádu (bhikkhové) je celibát povinný, kdo ho poruší je parádžiká (poražený) a ztrácí statut mnicha,
    5. že neexistuje žádná "buddhistická etika"? Hloupost. Buddha doporučoval laikům dodržovat pět etických rozhodnutí, pro mnichy existuje celá kniha pravidel (Vinaya - a též viz https://en.dhammadana.org/sangha/vinaya/227.htm - anglicky), které si už 2500 let předávají a stále je každý měsíc recitují, když se sejdou,
    6. ačkoli před Buddhou mohli v Číně znát vysoké sprituální stupně dosažení (např. džhány), tak Buddhovo učení je jedinečné v tom, že obsahuje královskou disciplínu - meditaci všímavosti a vhledu, stejně jako unikátní koloběh podmíněného vznikání (patičča-samuppáda), které nikde jinde nenajdeme. Bohužel. "

    Osobně si myslím, že k podstatě Buddhova učení (čtyři ušlechtilé pravdy - viz výše a koncept aniččá, dukkhá, anattá) se nelze dopracovat prostřednictvím úvah a přemýšlení. 
    Je třeba zkusit Buddhovo učení praktikovat - a tato úroveň je úroveň prožívání a nikoli přemýšlení. "

Václav Augustin https://www.facebook.com/red.deganawidah

Já jsem vždy hledal cestu k pravdě, a tak jsem se seznámil s Bhante Sujivou, buddhistickým mistrem, pod jehož vedením jsem prováděl meditaci vipassana jistý čas a doprovázel ho na jeho cestách. Za celou dobu jsem téměř nemluvil. Naučil mě hodně, naučil mě, že v meditaci vhledu - vipassana postupně dochází k hlubokému pochopení pravé povahy všech mentálních a fyzických jevů, a sice že jsou pomíjivé, ne-já a neuspokojivé. Toto pochopení vychází z moudrosti - vlastního poodstoupení a pozorování všech fyzických (a později i mentálních) procesů v těle. Toto všímavé pozorování je v podstatě základní technika - být u toho, co se děje v přítomnosti a sledovat meditační objekt (například zvedání a klesání břišní stěny); to ovšem vydržíme jen chvíli, než nám mysl uteče do představ, vzpomínek, minulosti, budoucnosti a tak. Po nějaké době to zase zjistíme, že nám mysl utekla a tak ji pomalu a nenásilně navrátíme zpátky k hlavnímu meditačnímu objektu. Takovéto navracení vede k tomu, že mysl zůstává u objektu čím dál déle a všímavost se prohloubí, prohloubí se koncentrace, klid i důvěra. Potom se začnou vynořovat všechny ty jemné procesy, které se neustále mění ve velké rychlosti a které běžně nedokážeme pozorovat. Můžeme vidět například vznikající záměr něco udělat, probíhající záměr a zanikající záměr něco udělat, než se zvedne ruka nebo noha k tomuto činu. Tak člověk postupně odkrývá všechny části své bytosti - tělo, pociťování, stavy vědomí, vnímání a mentální formace. Nakonec rozpoznává že náš život je proud po sobě jdoucích jevů a že v tom není žádné já, žádná trvalá entita. Poznává to vlastní zkušeností a poznává, že ulpívání na věcech, lidech, citech, vytváření názorů a tak dále je vše pomíjející a díky této pomíjejícnosti to přivádí neuspokojivost - tedy utrpení. To je podstata buddhismu. Jen usilovná a dlouhodobá praxe může vést k tomuto poznání.

Člověk tak žije vlastně stále stejně, ale mysl se naučí daleko rychleji a efektivněji všechny ulpělosti pouštět a nechávat je jít. Není jimi už příliš zasažena, stává se stabilní, pevná, jasná, čistá, koncentrovaná, klidná, všímavá, pronikající, pravdivá, radostná, moudrá, osvobozená, všeobjímající, soucitná, pokorná, zářivá a dokonale prodchnutá pravdou. Kvalita života se tak zlepší, protože věci začínáme dělat jen prostě pro ně samé a nejsme chyceni v té strašné honbě. Jo a ještě chtěl doplnit, že při té meditace vlastně začínáme vidět realitu jen prostě takovou, jaká je, bez našich pokřivených optik zhodnocování, posuzování a přežvýkávání. Obzvláště to, co nás na ostatních lidech nejvíce dráždí, bývá náš nezpracovaný materiál, protože kdyby tomu tak nebylo, vše by bylo jen zelené, červené; pes dělá haf haf a kočka dělá mňau, mňau; prostě by nás to nerozhodilo. " Jediné, s čím z výše vypsaného nesouhlasíme je následující věta: "Nakonec rozpoznává že náš život je proud po sobě jdoucích jevů a že v tom není žádné já, žádná trvalá entita.", protože pochopitelně je neměnný Nejvyšší (a tedy Jediný) Bůh (Absolutno) a tedy také pravé (a také neměnné) Já - Božská Podstata v každé bytosti (i neživé) - více viz výše (nejvýše).

Tagy: 

Sdílejte!

Přidat komentář

Wysiwyg public

  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd> <p> <br>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.

Filtered HTML

  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Povolené HTML značky: <a> <em> <strong> <cite> <blockquote> <code> <ul> <ol> <li> <dl> <dt> <dd>
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.