Pitný režim

Obrázek uživatele DMDU

Někdy nemusíte vypít 2 litry tekutin (zdravých - na alkohol říkáme ne!) a někdy zase byste měli vypít víc. http://Avenna.cz uvádí: "

Geniální osobní pomocník a rádce, který hlídá i poradí kolik pít

Často v médiích slýcháváme různá doporučení, kolik máme pít. Některé zdroje radí 1,5 litru, jiné 2 litry, a to když nejsou horka, když je "normálně".
Člověk pak v tom má následně zmatek, protože se mu tolik ani pít nechce, nebo má pocit, že mu to doporučené množství nestačí. Nebo jeden den mu doporučené množství stačí a druhý den se nemůže dopít a pak má zmatek v tom, zda pít druhý den více, nebo ne?

Následně člověka napadá množství otázek: Jak to tedy je? Kolik vlastně pít tekutin? Má to být pokaždé stejné, nebo skutečně tělo má právo si diktovat, že jeden den vyžaduje tři litry a druhý den sotva litr? Neškodí tělu takovéto výkyvy? Čeho se vlastně držet, aby člověk neublížil svému vodnímu hospodářství, jeho rovnováze? Jak člověk pozná, kolik má dodat svému tělu tekutin? Je to každý den individuální, nebo to závisí na počasí, klimatických podmínkách, kdy stačí sledovat rtuť teploměru a podle toho si ráno stanovit množství tekutiny, které člověk v průběhu dne vypije? Nebo existuje jiné měřítko, které určuje potřebu tekutin a toho se má člověk držet?

Někdo tvrdí: "Zejména nyní, v období tepla, by lidé měli více pít, klidně nejméně tři litry. A běžně, kdy je teplota na průměru, by měl každý dospělý člověk vypít minimálně jeden a půl litru tekutin. Dokonce v zimě, v suché zimě, by měl člověk vypít více než jeden a půl litru tekutin přesto, že se nepotí. Má vypít údajně více tekutin v suché zimě (štiplavé) proto, že suchý vzduch zvlhčuje svým dechem více než obvykle, tudíž tekutina z něho odchází pomocí dechu. Tělo prý tuto tekutinu potřebuje nahradit."

Budiž. Tato doporučení by člověk dodržoval rád, ale někdy, i přesto, že je velké horko, skutečně nemá potřebu vypít tři litry, kdy navíc cítí, že mu to nedělá dobře, že se mu zvedá z tekutiny žaludek. Nerozumí tomu, proč jeho tělo takto negativně reaguje na třetí litr tekutiny, když mu vlastně dělá dobře - doplňuje jeho vodní rovnováhu, aby tělo nestrádalo v době úmorných teplot.

A někdy zase naopak, když je venku pohodová teplota, tak člověk "do sebe lije" třeba třetí litr, přitom nevidí žádný logický důvod k této nadměrné potřebě tekutin.

Jindy se zase člověku může stát, že byť je normální teplota a on pije ten doporučený průměr (litr a půl), tak se mu začne motat hlava, nebo ho dokonce hlava může začít bolet a ani ve snu ho nenapadne, že by to mohlo být z nedostatku tekutin, který vznikl z neznámých důvodů.

V těchto případech člověk dokonce ani nezareaguje tím, že se jde dopít, ale že si jde vzít prášek proti bolesti hlavy. A hlava ho obvykle skutečně přestane bolet - ne však proto, že si vzal prášek, ale proto, že ten prášek zapil žádaným množstvím tekutiny. A tělo tím, že díky zapíjení prášku dostalo žádoucí množství tekutiny, vypne bolest hlavy. Toto ovšem mnoho lidí nezná.

Tudíž naše doporučení při bolestech hlavy je: než si vezmete prášek, pořádně se napijte a počkejte půl hodiny. Někdy hlava bolí skutečně jenom z nedostatku tekutin (proč lidé nepijí dostatek tekutin je popsáno v článku "Lupy".)

Rádce v oblasti tekutin

Aby člověk předcházel takovýmto nedorozuměním, nejasnostem, nejistotě, kolik pít, aby člověk nepoškozoval své tělo nadměrným či nedostatečným množstvím tekutiny, dostal k dispozici pomocníka, rádce, který mu napoví, který ho hlídá 24 hodin denně - své rty.

To, zda je člověk správně hydratovaný, pozná každý sám pomocí této pomůcky, která je geniální a 24 hodin k dispozici - podle hebkosti svých rtů.

Rty jsou naprosto individuální pomůckou, tudíž každému dává jistotu, že tento ukazatel je skutečně určený jenom pro mne. Moje rty ukazují moje vodní hospodářství, kolik potřebuji pít, nejlépe nesycené vody.

Každý člověk, když má málo tekutin, to pozná na svých rtech - jeho rty vytváří varhánky, suchost, jsou drsné, či přímo popraskané. Kdežto člověk, který má v sobě hladinu tekutin akurátní, má rty hebké, hedvábné, hladké.

Totéž platí i u dětí a malých miminek. Díky této geniální pomůcce si mohou maminky s naprostou jistotou odpovědět na otázku, zda jejich miminko pláče proto, že má žízeň (hlad), či zda mají hledat jinde (bolest, ospalost, poukazování na potřebu výměny pleny atd.).

Mnoho lidí může mít v tomto v sobě zmatek, protože mohou mít rty hebké, byť málo pijí, kdy si logicky říkají: "Měl bych se hodně napít, dnes jsem ještě nepil."

Je žádoucí naslouchat svému tělu (brát v potaz rty) a nedat na logiku, rozum. Prostě pít, dokud rty nezvláční a nezůstanou hebké, i kdyby to mělo být šest litrů. Tělo i takto velký objem tekutin v pohodě zvládne (pokud rty vykazují nutnost dalšího příjmu tekutin). A hlavně, takto velký objem tekutin není otázka hodně dní, ale maximálně jednoho dne, kdy tělo z vnitřního důvodu takovýto objem tekutin zkrátka potřebuje.

Není radno mluvit tělu do jeho vodního hospodářství a jít na tělo se statistikou, rozumem, rtutí teploměru, babskými či rádoby odbornými radami. Je dobré nechat vodní hospodářství a míru a rozsah zavodňování na geniální rty, které bezpečně, zodpovědně a zcela spolehlivě napoví.

Lidé, kteří hodně pijí, a přesto mají suché rty, pak berou jako pomůcku jelení lůj, který nespustí z dosahu a který používají časem naprosto mimoděk, kdy si aplikaci na suché rty ani neuvědomují. Používat jelení lůj na suché rty je ničení ukazatele, který naprosto nenahraditelně vykazuje stav vodního hospodářství.

Tělo musí u lidí, kteří jelení lůj používají, na vyřešení svých suchých rtů (přitom by stačilo více napít), hledat jinou cestu. Takovíto lidé pak mají místo rtů suchou kůži (někdy až ekzematickou), nebo lupy, nebo zácpu, nebo již zmíněné bolesti hlavy, či nízký tlak, anebo motání hlavy, lámavost nehtů, vlasů. Někdy mají kombinace vícero vyjmenovaných zdravotních problémů. Jediný způsob, jak se zbavit suchých rtů (byť si člověk myslí, že má dostatek tekutin) je, že bude více pít.

Co pít

Je žádoucí a nutné pít skutečně vodu bez bublinek. Jakoukoli jinou tekutinu než vodu musí tělo zpracovat vnitřními orgány, což je pro něj zbytečná práce navíc.

Maximálně může pít člověk jinou tekutinu (může si ji dopřát, ale v rozumné míře, intenzitě a rozsahu).

Ten, kdo si myslí, že tělu potřebné tekutiny dodává pivem, džusy, čaji apod., se mýlí. Tělo si sice i z těchto tekutin dokáže odfiltrovat čistou vodu, ale v daleko v menším množství, než dotyčný člověk vypije.

Každý člověk by měl mít totiž na paměti:

  • Džusy jsou potravinou, ne tekutinou. Třeba litr pomerančového džusu obsahuje 2,8 kg pomerančů. Člověk, který si dá po ránu či v restauraci půl litru pomerančového džusu, jakoby si dal na jedno posezení 1,4 kg pomerančů. Skutečně by si je po ránu nebo v restauraci dal?
    S džusem tudíž opatrně. Džus proto zahleňuje, protože je navíc v koncentrované podobě. Takže ten, kdo si dá na žízeň džus, paradoxně ještě více zahleňuje tělo, kdy tělo potřebuje na zpracování džusu (jeho rozředění) o to více vody. Každý si to může vyzkoušet na sobě: ať si dá na žízeň jakýkoli džus a pak sleduje hebkost svých rtů. Výsledek je zaručený…

  • Čaje jsou lékem, navíc většinou močopudné či potopudné.

  • Mléko je potravinou.

  • Káva je také močopudná, potopudná.

  • Pivo je taktéž močopudné, potopudné.

Vše, co je močopudné, potopudné, je pro vodní hospodářství malou sabotáží. Vůbec člověku nepomůže zlepšit, zvýšit hladinu vody v těle, ale naopak ji snižuje. Proto je dobré být opatrným vůči svému tělu a je nutné dát tělu to, co potřebuje.

Člověk má být vděčný za to, že dostal pomůcku i rádce v jednom - rty. Pomoc i rady nemá člověk odmítat, protože tím poškozuje své tělo, ubližuje svému tělu (mozku, srdci, kůži, ledvinám, játrům, střevům, svalům, krvi atd.). Nedostatek i přebytek tekutin se totiž dříve či později promítne do každého orgánu…

Je fantastické, že si člověk svoje vodní hospodářství může ověřovat kdykoli a kdekoli - stačí, když se nenápadně dotkne jazykem svých rtů (stačí dvakrát, třikrát denně), nebo když stiskne rty k sobě. A následně to, co ucítí, má udělat, bez ohledu na logiku (buď začít, nebo přestat dodávat svému tělu vodu).

Je nádherné, že tělo člověku takto dokáže radit a pomáhat v různých oblastech. Je jenom škoda, že lidé tuto pomoc ani radu nevidí, nebo neposlouchají…"

Tags: 

Sdílejte!