Paradentóza 1

Obrázek uživatele DMDU

http://Avenna.cz uvádí: "

Paradentóza 1.

Současné průzkumy ukazují smutný fakt, že od třicátého roku svého života téměř devadesát procent dnešní populace trpí paradentózou - nenápadně začínajícím onemocněním dásní, které může skončit až ztrátou všech zubů.

Kdysi toto onemocnění bylo považováno za onemocnění dospělých. Ovšem statistické údaje ukazují, že poslední dobou bohužel rapidně přibývá i dětí a školáků, u kterých je diagnostikována paradentóza.

I přes vyspělost dnešní medicíny zubaři toto onemocnění neumějí pořádně vyléčit. Za úspěch považují totiž i to, že postup paradentózy se jim ve spolupráci s pacientem podaří zpomalit či zastavit. A tak ve většině případech paradentóza končí ztrátou zubů a díky tomu se paradentóza stala pro mnoho lidí jakýmsi "strašákem bezzubosti".

Klasická medicína o paradentóze

Název tohoto onemocnění vznikl ze slova parondontium, což je latinské pojmenování tkání, které upevňují zub v čelisti a zároveň chrání citlivý zubní krček před okolními nepříznivými vlivy. Paradentóza je vlastně zánět tohoto paradonta, tedy zánět tkání, které obklopují zub.

Vlivem tohoto zánětu jsou tkáně v okolí zubu poškozovány a začínají ubývat. Díky tomu se zjednodušeně řečeno začíná odhalovat zubní krček a zub se začíná viklat. A pokud se tento úbytek tkáně nepodaří zastavit, tak zub se vyviklá natolik, až nakonec vypadne.

Klasická medicína tvrdí, že paradentóza vzniká ze dvou příčin:

  1. z vnitřní příčiny - podle lékařů může paradentóza souviset s nějakým celkovým onemocněním jako je cukrovka, nebo onemocnění krve či onemocnění žláz s vnitřním vylučováním (to je např. štítná žláza, nadledvinky).

  2. z vnější příčiny - podle zubařů paradentóza ve většině případů vzniká na základě nedostatečného či nesprávného čištění zubů, kdy na zubech zůstává zubní plak. Tento plak podle lékařů obsahuje bakterie, které nejenže způsobují zubní kazy, ale i narušují pojivové tkáně v okolí zubu. Z neodstraněného zubního plaku na zubech po určité době vzniká tzv. zubní kámen, který má údajně významný podíl na vzniku paradentózy.

Příznaky a projevy paradentózy

Z počátku člověk může cítit v dásních v místě styku se zubem svědění či pnutí, které může být doprovázeno otokem a zarudnutím dásní v těchto místech, což je projevem probíhajícího zánětu. Dásně začínají krvácet, a to především při čištění zubů, či při kousnutí do nějaké tvrdší potraviny (jako je třeba jablko apod.).

Časem se tyto obtíže zhoršují. Dásně při čištění zubů a konzumaci tvrdších potravin již bolí. Začnou se odhalovat i zubní krčky, které jsou pak velmi citlivé a tyto zuby pak bolí. Časem se tyto zuby začínají viklat a už nepřiléhají těsně k dásni - tvoří se mezi nimi a dásní mezera, která se postupně zvětšuje. Někdy se dokonce v okolí zubních krčků tvoří hnisavé vředy známé jako abscesy, které mohou být doprovázeny i nepříjemným pachem z úst.

Avenna versus klasická medicína

Avenna přináší zcela jiný pohled na paradentózu, ale i na ostatní nemoci, protože nespatřuje příčinu onemocnění tam, kde klasická medicína, tedy v tvorbě plaku apod.
Kdyby totiž to, co tvrdí lékaři, byla pravda, tak by platilo i to, že pokud si člověk začne řádně čistit zuby a zamezuje tak tvorbě onoho plaku, tak zánět dásní a úbytek tkání okolo zubu by musel odeznít.

Jenomže v zubních ordinacích najdete mnoho pacientů, kteří si svoje zuby vzorně čistí a na zubech tedy plak nemají a přesto neúspěšně bojují s paradentózou a jejich stav dásní se rapidně zhoršuje. A nutno podotknout, že jsou to lidé, které netrpí žádnými zdravotními problémy, které by mohly jejich paradentózu způsobovat.

Takže, kde je vlastně pravda ohledně toho, co způsobuje paradentózu? Vždyť kdyby měla medicína pravdu v tom, že paradentózu způsobuje onen zmiňovaný zubní plak, tak by muselo platit i pravidlo: odstraním plak ze zubů = úbytek dásní se zastavuje, zánět dásní odeznívá.

Jenomže praxe ukazuje, že tomu tak není, že toto pravidlo stoprocentně nefunguje. A když něco stoprocentně nefunguje, tak to nemůže být pravda. Z toho tedy jednoznačně vyplývá, že medicína pravdu nemá a předkládá nám její hypotézy jako pravdu.

Klasická medicína by tedy správně měla o příčinách nemocí, ale i o léčbě a lékách tvrdit: možná to tak je, pravděpodobně, asi, domníváme se, že to tak funguje, ale nemusí to být pravda. Kdyby to takto lékaři uznali u parodontózy a řekli by, že neznají její příčinu, ale že pravděpodobně její příčinou je zubní plak, ale že je to pouhá hypotéza, která běžně v životě neplatí, tak by to mimochodem museli uznat u všech nemocí. Protože nic, co medicína tvrdí ohledně příčin nemocí a úspěšnosti léčby, není stoprocentní.

Uvědomuji si, že pro někoho jsou toto silná slova, ale když se pozorně okolo sebe člověk rozhlédne, jak v dnešní době medicína v mnoha oblastech tápe, nezná si rady, experimentuje apod., tak zjistí, že tady něco nehraje.

Vraťme se však ale k probírané paradentóze.
Jelikož nesouhlasíme s tím, co medicína říká a nespatřujeme jako ona příčiny parodontózy v uvedených tvrzeních, nabízíme vám naši teorii, která funguje u všech případů bez žádných ale, což si ostatně můžete sami vyzkoušet.

Je sice pravda, že Avenna přináší způsob léčby, který dá někdy lidem daleko více zabrat než nějaké polykání léků, protože často není jednoduché přijmout to, že si nemoci způsobujeme sami svými nesprávnými myšlenkami a pocity. A není ani jednoduché svoje chyby a zlozvyky odstranit a jen tak někdo se do toho nepustí. Ale věřte nám, že to úsilí stojí za to, protože za něj budete odměněni zdravím - tedy jednou z nejdůležitějších hodnot života vůbec.

Psychická příčina paradentózy podle Avenny

Paradentózou trpí lidé, kteří:

  • raději mlčí, aby svými slovy někomu druhému "neublížili"
  • schválně uhýbají, vymlouvají se či jinak manévrují, aby nemuseli konkrétně říci svůj názor, rozhodnutí, postoj apod.
  • si nestojí za svými slovy
  • se vyjadřují nepřesně
  • se chovají nedůsledně
  • neplní svoje sliby
  • něco jiného říkají a něco jiného dělají
  • neuznávají svoje chyby.

Z praxe znám, že lidé často neznají, jaké konkrétní chování si mají pod těmito pojmy představit. Proto zde pro každou zmiňovanou kategorii lidí uvádím příklad jejich chování a postojů, které způsobují paradentózu.

Lidé, kteří raději mlčí, aby svými slovy někomu druhému neublížili

Nesprávným životním krédem těchto lidí je "raději budu mlčet, ještě bych mohl někomu svými slovy, názory, postoji apod. ublížit". Tito lidé z tohoto popudu ze sebe často dělají mrtvého brouka.

Příklad

Pan Karel, který má paradentózu, byl přítomen toho, jak jeho dcera, kterou měl z prvního manželství, je opět drzá na jeho současnou ženu.

Pan Karel svoji dceru velmi rozmazluje. Má totiž vůči ní velké výčitky svědomí, protože ji dlouho zanedbával a teď se ji to snaží vynahradit nešťastnou formou, a to tak, že ji rozmazluje. Pan Karel moc dobře vidí, že jeho dcera s jeho ženou mluví ošklivě až vulgárně, ale dělá jako kdyby se ho ty hádky vůbec netýkaly. Bojí se postavit za svoji ženu, aby si to jeho dcera nevysvětlila tak, že jí nemiluje a aby jí zase údajně neublížil,tak  raději mlčí.

Přitom panu Karlovi jeho tělo dává parodontózou najevo, že tím, že mlčí, ubližuje. Jeho dcera by si zasloužila vyčinit a rozhodně by jí neublížil, pokud by jí přiměřeně dal najevo, že je nepřípustné, aby se takto chovala. Zkrátka, tělo mu sděluje, že nepoužívá zuby, které pomáhají formulovat slova, správným způsobem. A pokud se naučí formulovat slova a pokud si za nimi bude pevně stát, tak ty zuby budou pevně stát v jeho dásních.

Lidé, kteří schválně uhýbají, vymlouvají se či jinak manévrují, aby nemuseli konkrétně říci svůj názor, rozhodnutí, postoj apod.

Chování těchto lidí vzniká na základě strachu z konfliktů: snahy nevyvolávat konflikt a konfliktům se raději vyhýbat.

Příklad

Jak takové manévrování vypadá v praxi? Budeme mít rodinu Novákových (maminka Nováková má parodontózu) a tato rodina se sešla u večeře. Tatínek se dostal do diskuze se synem o tom, že si syn zase dneska neuklidil boty v předsíni, když přišel ze školy a že o ně zakopl. Syn se tatínkovi omluvil a posléze mu řekl: "Ale tati, ty po mě chceš, abych si ty boty uklízel do botníku, ale si je tam nedáváš taky. Tak proč já si je musím uklízet a ty ne? To není fér.“

Tatínek se rozčílí, že syn je drzí a obrátí se na maminku a zeptá se jí: "Co to tady ten náš kluk povídá. To přece není pravda, že já si ty boty neuklízím, že?“ Maminka však, aby nemusela odpovědět, že má syn pravdu v tom, že si pan Novák boty opravdu neuklízí, v domnění, že by nastal konflikt, raději jeho otázku zahraje do autu slovy: "Jé, já jsem zapomněla, že jsem včera koupila zmrzlinu. Co říkáte, dáme se jí? Je to ta čokoládová, kterou máte tak rádi.“, nebo řekne větu, která je pouhou výmluvou: "Já nevím.“

Lidé, kteří si nestojí za svými slovy

Tito lidé nejraději neříkají nic. A když už jsou situací donuceni říci svůj názor, tak předčasně a neoprávněně od něho ustupují. Toto jejich chování vychází z potřeby zamezit vzniku konfliktů či přehnanou potřebou vyhovět a neublížit.

Příklad

Paní Anežka je vdaná. Coby dítě vyrůstala v rodině, kde se často její rodiče hádali a často na sebe křičeli. Na základě těchto zážitků se paní Anežka bojí konfliktů a hádek, proto se svému manželovi snaží co nejvíce vyhovět.

Dneska, když přišel její manžel z práce domů, tak jí řekl, že jí chce udělat hezký večer a že si dojdou do videopůjčovny a půjčí si film, jaký si ona vybere. Tak šli do videopůjčovny a paní Anežka si vybrala nově vydaný romantický film, který na základě recenzí moc chtěla shlédnout. Kdy ho však ukázala manželovi, tak ten se jí rozmrzele, téměř až rozzlobeně zeptal: "To se fakt chceš dívat na tuhle 'limonádu'? Já si myslel, že si půjčíme ten nový akční film se Segalem." Paní Anežka z obavy z případného konfliktu ihned změnila svůj názor a špitla: "To víš, že si ho půjčíme, když to chceš vidět. Já stejně o ten můj film až tak nestojím.“ Paní Anežka z toho, že by si chtěla ten romantický film půjčit, ihned vycouvala a raději pod hrozbou konfliktu změnila svůj názor a nakonec z videopůjčovny odcházeli s akčním filmem. Přitom paní Anežka akční filmy nemá vůbec ráda.

Lidé, kteří se vyjadřují nepřesně

V těchto lidech je silná potřeba přehánět, protože, jak se sami sebe znevažují, tak si myslí, že musí celou situaci zhoršit či zlehčit, protože je jinak ostatní nebudou brát vážně.

Příklad

Paní Elena si přišla v zaměstnání postěžovat své kolegyni, jak jí její šéf přetěžuje, jak se ten příděl práce nedá zvládnout a že musí pracovat přesčas. Ten, kdo by neznal paní Elenu, by podle jejích přesvědčivých slov řekl, že by se její šéf měl stydět za to, jak moc jí přetěžuje. Jenomže kolegyně, které si paní Elena přišla postěžovat, zareagovala na její slova velmi vlažně, něco ve smyslu: "Jó?“

Ona kolegyně již totiž zná, že se těmto slovům paní Eleny nedá věřit. Ze začátku těmto vyprávěním věřila. Jenže po čase zjistila, že paní Elena má stejně práce jako ostatní sekretářky, tedy stejně jako i ona a že ze sebe dělá přetíženou chudinku, ale přitom té práce zase tolik nemá a že se dá v pohodě stíhat v normální pracovní době.

A tak paní Elenu její kolegové v práci interně označují za známou mluvku, co přehání a jejím slovům raději nevěří. Svým zveličováním si paní Elena znevažuje svoje vlastní slova, což se podepsalo i na jejím zdravotním stavu - poslední dobu paní Eleně krvácejí dásně a lékař jí řekl, že má paradentózu."

Více viz pokračiování článku.

Tags: 

Sdílejte!