Mýty o osobnosti 1

Obrázek uživatele DMDU

http://www.skola-zdravi.cz (Avenna) uvádí: "

Na konzultacích se často setkávám s mýtem, který se obecně považuje za pravdu, a tím je: "Já jsem jednou flegmatik (cholerik, event. sangvinik, či melancholik) a už to nikdy nemohu změnit."

Nebo: "To (sangvinik, melancholik, flegmatik, cholerik) jsem celý já..."

Mnoho lidí totiž žije v přesvědčení, že je jejich osobnost jednou dána a s tím už nelze nic udělat.

Odnepaměti se myslitelé, filozofové a poslední desítky let i psychologové pokoušeli osobnosti lidí rozdělit do různých kategorií. Během stovek let vzniklo mnoho rozdělení osobností člověka. Nejvíce se uchytil model, který uznávají i psychologové. Je to rozdělení lidí do čtyř skupin - sangvinik, melancholik, flegmatik, cholerik.

Podle mnoha psychologů jsou údajně jednou základní osobnostní prvky dány a nelze je změnit.

Postupem času (alespoň něco) se však zjistil zajímavý jev: někteří psychologové během desítek let přišli na to, že si nevystačí se základním rozdělením osobností. Během posledních let tudíž začali hledat další rozdělení a začali kombinovat původní čtyři osobnosti v nové osobnosti. A zatím si s tím vystačí.

Ve skutečnosti i toto rozdělení je nedostatečné, zavádějící a hlavně omezující.

Zařazení člověka do škatulky je totiž cejchem. Tento cejch člověk buď přijme nebo ne. Většina lidí však tento cejch přijímá, aniž by se do hloubky zabývala hlubšími skutečnostmi, zda je možné člověka ocejchovat či nikoli.

Nyní si dovolím rozebrat jednotlivé ortele, které by měl člověk odbourat a brát jako zavádějící. Tím se mu uleví, protože si nebude připadat jako chycený v síti. Zkrátka si nebude připadat naprosto bezmocně, že je jeho povaha již jednou daná a nic s tím neudělá.

Jednotlivé komentáře připojuji k poznatkům psychologů. Tyto komentáře mají napomoci se vymanit z případných různých ortelů.

Jak se zbavit ortele: "Jsem sangvinik"

Údajné typické přednosti sangvinika:

Sangvinik miluje společnost.

Každý člověk na této planetě miluje společnost bez ohledu na to, do jaké skupiny se ho pokoušeli psychologové zatřídit.

Člověk tuto svoji lásku prokazuje tím, že chodí do společnosti. Neznamená to však, že pokud člověk nechodí do společnosti, tak nemiluje společnost lidí. I ten, kdo nechodí do společnosti, přece společnost může milovat.

Ten, kdo přestane vyhledávat společnost lidí, k tomu musel mít důvod.

Obvykle důvodem k oddělení se od společnosti je jenom nesprávně zpracovaná určitá životní zkušenost. Ale i ten, kdo se ve společnosti nevyskytuje, uvnitř miluje společnost a touží být součástí určité společnosti lidí.

Ten, kdo má za sebou nepříjemnou zkušenost se vrátí do společnosti pouze tehdy, pokud tuto svoji zkušenost zpracuje správně.

Mimochodem i v životě údajného sangvinika, který podle psychologů miluje společnost, se stává, že se také odkloní od určité společnosti, pokud tato společnost nevykazuje jisté potřebné atributy.

Tudíž tento výrok se hodí na všechny osobnosti.

I ten poslední melancholik miluje společnost. Proto nelze napsat, že typické pro sangviniky je, že milují společnost. Je to tak dané ve všech lidech, že jsou společenští tvorové.

Časem se však někdo (i jako dítě) v určité společnosti zklame a pokud toto zklamání nezpracuje správně, tak se od společnosti začne stranit. Ale přesto i nadále někde uvnitř miluje určitou společnost, jenom se jí vyhýbá i když po ní touží.

Sangvinik je citový.

Každý člověk je citový.

Proč by tedy měla být tato vlastnost přisuzována jenom sangvinikům a upíraná ostatním lidem?

Sangvinik je okázalý.

Okázalým je každý člověk, který si neuvědomuje, že okázalost je přehnaná potřeba dokázat svoji přednost.

Tuto potřebu dokazovat má nejen člověk ze skupiny sangviniků, ale i z dalších skupin.

Sangvinik dokáže přeměnit každou práci v legraci.

Toto dokáže i melancholik. Každý člověk má totiž v sobě potencionál, který mu umožní dokázat to, co dokáží ostatní. Otázkou zůstává, zda tento potencionál chce využít či nikoli.

Tudíž, jestliže už psychologové chtějí toto rozdělení dodržovat, tak aby tato věta byla více podobná pravdě, měla by znít: sangvinici, na rozdíl od dalších skupin, více uplatňují obecné schopnosti na to, aby proměnili každou práci v legraci.

Sangvinik nachází v životě spoustu vzrušení.

Opět tuto schopnost mají všichni a také ji všichni uplatňují v různé míře.

Každý člověk nachází v životě spousty vzrušení. Někdo to dá najevo více, jiný méně. Ale opět to není výsostní prvek sangviniků.

Sangvinik dokáže své zážitky zajímavě a pestře vyprávět.

Svoje zážitky dokáže zajímavě a pestře vyprávět každý člověk.

To, zda tuto dovednost někdo uplatní více či méně, je otázkou na jiné téma. Ale vyprávět zajímavě a pestře dokáže každý člověk. Tudíž to opět není výsostní prvek sangviniků."

Více viz další část článku.

 

Tags: 

Sdílejte!